Hrabovka

Soubor fotografií dokumentující poslední dny provozu známé pražské spojky

Ale kdybyste chtěli připojit i fotografie starší, určitě se vašim příspěvkům bránit nebudu.

Spojka vedená přes Hrabovku byla první tratí, která v Praze spojila hlavní tratě vedené směrem severním a východním, s tratěmi ve směru jižním a západním. Při stavbě spojky se rozhodně nepředpokládalo, že po ní budou vyjíždět dálkové vlaky z Prahy na východ, ale její sklonové a směrové vedení, ani tak neodpovídá významu, který jako jediná spojovací kolej od počátku měla. Po sjednocení železniční sítě a povýšení původního nádraží dráhy císaře Františka Josefa na nádraží hlavní se spojka stala okamžitě jedním z nejslabších míst v síti. Spojce sice poněkud odlehčila později vybudovaná paralelní spojka přes Vítkov, ale hledání opravdu vyhovujícího řešení trvalo bezmála sto let. Památky na nedokončené stavby, které měly situaci řešit již před desítkami let jsou ostatně v okolí spojky k vidění. Řešení, které nakonec přichází, s sebou přineslo i zánik malebné spojky. Ale nelitoval bych jí, pořádné spojení pražských nádraží tu mělo být už dávno.

Spojka byla otevřena 15.8.1872 jako součást Pražské spojovací dráhy, ale z hlediska staničení navazuje na trať KFJB z Českých Velenic do Prahy. V místě napojení na Olomoucko-pražskou dráhu je přímo u výhybky hektometr 187.0 a strážní domek č. 141. Proč byla spojka postavena tak bizarně, o hodně laciněji než ostatní části Pražské spojovací dráhy a KFJB je otázka pro historiky. Mělo to být provizorium, nebo se stavitelé chtěli vyhnout křížení s TKPE?

V posledních letech se po spojce jezdilo především směrem z Prahy, vracející se vlaky jezdily spíše přes Vítkov. Ale nebylo to pravidlo, jezdilo se podle potřeby a možností oběma směry. Kromě toho spojku často využívaly pantografy pro strojové jízdy mezi ONJ a Masarykovým nádražím.

Pravidelný provoz na spojce skončil spolu s platností jízdního řádu v noci z 10. na 11. prosince 2005. V pondělí 12. prosince ještě projel rozlučkový vlak s Albatrosem v čele (fotografie jsou slíbené, měly by se tu objevit). Téhož dne odpoledne již na spojce stáli dráteníci a svěšovali trolej. Kolej bude jistě vytrhána během pár dní. Naplánované terénní úpravy pak zahladí většinu památek na tuto stavbu.

Krátká procházka je na této stránce, více fotografií najdete na několika stránkách zaměřených na některá místa spojky.

horní úsek pod hlavním nádražím

most přes Husitskou

dolní úsek u Masarykova nádraží a pod zdí

Tak takhle to začíná. Lokomotiva se z úrovně kolejiště hlavního nádraží začíná nořit kamsi do díry. 151.019 začíná svou cestu z Prahy na východ průjezdem Hrabovkou 9.12.2005.

Prudké klesání pokračuje podél Husitské ulice, kolej je sevřena mezi domy a Křenovku, původní napájecí stanici elektrizovaných pražských spojek. Velikost stoupání si můžete porovnat podle sousedních budov. Zchátralost okolí a nepořádek patří také k typickým znakům Hrabovky posledních desetiletí. Fotografováno 9.12.2005.

Husitskou ulici spojka překonává ocelovým mostem v oblouku. Za mostem (v popředí) odbočuje krátká kusá kolej. Přes most právě projíždí 150.021. Píše se pátek 9.12.2005, předposlední den pravidelného provozu na Hrabovce.

Nejspodnější úsek spojky vroubí vysoká opěrná zeď pod vrchem Vítkovem. Poté se ve zhlaví Masarykova nádraží kolej připojí k trase Olomoucko-pražské dráhy. Jednotka vedená 471.010 právě použila spojku pro nájezd na svůj vlak vycházející z Masarykova nádraží. 7.prosince 2005 to ještě byla běžná praxe.