 |
|
|||||||||
|
||||||||||
 |
|
|
|
Motorové lokomotivy EMD SD70ACeLokomotivy SD70 se úspěšně vyráběly více než 10 let. V průběhu doby se ale požadavky kladené na lokomotivy vyvíjely a EMD musela dříve nebo později připravit nástupce této oblíbené lokomotivy. Bezprostředním popudem pak byl 2. stupeň emisních limitů EPA (Enviromental Protection Agency = Výbor pro ochranu životního prostředí), který vstoupil v platnost od 1.1.2005. Lokomotivy vyrobené po tomto datu musí splňovat podstatně přísnější limity na obsah škodlivin ve výfukových plynech. Týká se to především kysličníků dusíku, a kysličníku uhelnatého, ale i dalších látek. V praxi to znamená, že hromadná výroba všech dosud ve velkých počtech úspěšně prodávaných lokomotiv (EMD SD70M, EMD SD70MAC, GE AC4400CW a GE Dash 9-44CW) v prosinci 2004 končí a ve výrobě je nahradí typy nově vyvinuté. Dost možná, že emisní limity také stimulovaly provozovatele ke zvýšenému nákupu “předlimitních” lokomotiv v roce 2004 a v roce 2005 bude naopak prodej lokomotiv slabý. SD70ACe Zdokonalená lokomotiva má typové označení SD70ACe ("e" jako enhanced) a jistě hlavně z obchodních důvodů nese ve svém názvu ono osvědčené SD70. Konstrukčně totiž v mnoha ohledech navazuje spíše na vývojově mladší, výkonnější a dokonalejší stroje typů SD80MAC a SD90MAC, které se však z různých důvodů nestaly ani zdaleka tak oblíbenými jako SD70M a SD70MAC. EMD zároveň doufá, že nová lokomotiva konečně zlomí stále převažující zájem o lokomotivy se střídavě-stejnosměrným přenosem výkonu ve prospěch přenosu střídavého, ale pro případné zájemce již připravuje i variantu se stejnosměrnými trakčními motory (má být označena typem SD70M-2 - něco více je zcela dole). Při vývoji lokomotivy se EMD kromě splnění přísnějších emisních limitů zaměřila hlavně na zvýšení spolehlivosti, zjednodušení údržby a zlepšení pracovních podmínek strojvedoucího. technické údaje a provedení lokomotivy Lokomotivy mají délku 22630 mm přes středy hlav spřáhel, 21360 mm přes čelníky, vzdálenost otočných bodů je 14707 mm (otočný bod není uprostřed podvozku). Výška přes kryty střešních ventilátorů je 4840 mm (nejvyšší část). Hmotnost lokomotivy je 185 000 kg a maximální rychlost 113 km/h. Vzhledově SD70ACe vypadá jako trochu zkrácená SD90MAC (2. série), která se zdá být posazena výše nad podvozky. Kabina strojvedoucího je (navenek) úplně stejná, jen není uložena na silentblocích (není to tedy “tichá kabina”). Velká pozornost byla ale věnována její ergonomii. Za kabinou následuje dlouhý (zadní) představek. V části bezprostředně navazující na kabinu je elektrická sekce s měničovým blokem, následuje sání vzduchu pro motor a strojovna se spalovacím motorem a generátorem. “Křídla”, do nichž se nahoře rozšiřuje zadní část představku, jsou jednoznačným označením místa, kde se nachází chladící blok (se dvěma střešními ventilátory), na samém konci lokomotivy je pak odporník EDB s dalším střešním ventilátorem. Velice pěkný výkres lokomotivy publikoval časopis Model Railroader v listopadu 2004. Větší výška je ovšem optický klam, způsobený tím, že lokomotiva má jen úzké boční parapety pod ochozy. Tím byl zpřístupněn prostor pod nimi. Pro snadný přístup k elektrické kabeláži byla totiž většina vedení přeložena, do prostoru pod levým ochozem, podobně pod pravým ochozem prochází veškeré potrubí. Současně se tím zlepšil i přístup k trakčním motorům. (Esteticky to ale moc dobře nevypadá.) Lokomotivy mají nově vyvinuté podvozky HTSC-2 o rozvoru 2 x 2030 mm. Jsou vzhledově podobné podvozkům HTC-II z lokomotiv SD80MAC a SD90MAC, ale mají menší rozvor (HTC-II má rozvor 2 x 2080 mm) a nemají radiálně stavěná dvojkolí. Podvozky s radiálně stavěnými dvojkolími mohou být lokomotivy vybaveny za příplatek. Mezi podvozky je palivová nádrž, která pojme 18 900 litrů nafty. motor EMD raději zvolila motor provozovaný již v tisících exemplářů a důvěrně známý obsluze lokomotiv, než novější motor typu EMD 265H, před nedávnem vyvinutý pro lokomotivy SD90MAC. V případě motoru je tedy návaznost na lokomotivy SD70M(AC) jednoznačná. Lokomotivu opět pohání osvědčený dvoudobý šestnáctiválec řady 710, tentokrát ve zdokonalené verzi 16-710G3C-2. Jeho výkon je zvýšený na 3207 kW (4300 koní - tj. stejně jako u některých SD75), emise jsou přitom sníženy (u kysličníků dusíku na polovinu). výroba Prototypy (označené GM 70-73) byly vyrobeny v roce 2003 a v průběhu roku procházely zkouškami na okruhu u Puebla. Již v té době o ně předběžně projevily zájem některé z velkých železničních společností. V roce 2004 prošly devítiměsíčními provozními zkouškami výkonnosti a spolehlivosti. Stroje GM 72 a 73 se trápily při plném výkonu na postrcích u dráhy Kansas City Southern, GM 70 a 71 jezdily ve velké nadmořské výšce a v dlouhých tunelech dráhy Union Pacific (lokomotiva 72 ale údajně vykolejila a byla poměrně těžce poškozena při nehodě na UP). V roce 2004 byla vyrobena ověřovací série 20 lokomotiv, které byly zařazeny do zkušebního provozu u dráhy CSX. Pětice lokomotiv (v nátěru CSX) byla zkoušena také u dráhy Montana Rail Link. MRL patří mezi menší železniční společnosti, jejichž lokomotivní park se obvykle skládá z ojetých lokomotiv. Nové lokomotivy v poslední době nakupovaly téměř výhradně největší železnice. Na základě provozních výsledků, kdy pět SD70ACe nahradilo osm starších lokomotiv EMD při 20% úspoře paliva, se MRL rozhodla zakoupit 16 nových lokomotiv. To je považováno za zajímavý průlom v prodeji lokomotiv a MRL má již i následovníky, například dráha Florida East Coast objednala nové lokomotivy SD70M-2. Mezi dalšími objednávkami na SD70ACe je také jedna z Austrálie. Zahájení sériové výroby SD70ACe se předpokládá od ledna 2005. Přehled vyrobených lokomotiv:
lokomotivy dodané mimo severoamerickou železniční síť:
Lokomotivy vyvážené do Austrálie mají některé odlišnosti. Vzhledově nejvýraznější je jiné rozmístění světel a také zábradlí ochozu se dvěma vodorovnými tyčemi (tj. podobně jako u nás, zatímco americké lokomotivy mají jen jednu tyč nahoře). Označení lokomotiv počínaje číslem 4300 zřejmě upomíná na jejich výkon v koních (podobně je to i u MRL). SD70M-2 nebo SD70DCeLokomotiva se smíšeným přenosem výkonu odvozená od SD70ACe nese typové označení SD70M-2, ale objevuje se také pod označením SD70DCe. Alespoň první prototyp, který dorazil v prvních listopadových dnech roku 2004 na zkušební okruh u Puebla, měl na továrním štítku právě takové označení. Po zkouškách se výroba utěšeně rozbíhá. Dráha Norfolk Southern dávala v uplynulých letech téměř výhradně přednost lokomotivám GE, ale pro rok 2005 objednala 52 lokomotiv SD70M-2 a pro rok 2006 dalších 78 kusů s výkonem nastaveným na 2983 kW (4000 koní). Zajímavým zákazníkem je také dráha Florida East Coast, která v poslední době nakupovala jen ojeté lokomotivy a dodávka SD70M-2 pro ni představuje první nové lokomotivy po více než dvaceti letech. Přehled vyrobených lokomotiv:
Kdo asi vyrobí první tovární model lokomotivy SD70ACe ve velikosti N? |
|
|
|
