|
Označování lokomotiv GETypová označení lokomotiv GE působí na první pohled divně a nepřehledně, ale není to tak složité. Dá se dokonce říci, že po většinu historie výroby dostávaly všechny velké lokomotivy typové označení podle jednoho systému, který se ale v průběhu doby zcela proměnil. Tradičně je základem označení lokomotiv GE dvojčíslí, zhruba vyjadřující výkon ve stovkách koní. To je doplněno písmeny. Písmena B nebo C vyjadřují počet náprav v podvozku, ostatní písmena mohou mít různý rozlišovací význam. Když v roce 1977 přišla GE s novou generací elektrické výzbroje, byla k typovému označení lokomotiv s novou výzbrojí přidána sedmička za pomlčkou (např. GE B36-7). Sedmička byla zvolena podle roku uvedení této novinky. Celá generace lokomotiv pak byla označována termínem Dash 7 (dash = pomlčka). Konkurenční EMD tehdy používala stejným způsobem a ve stejném významu číslici 2 - např. EMD SD40-2. Začátkem 80. let nastupuje mikroprocesorové řízení a k označení nové generace lokomotiv byla využita nejbližší následující číslice 8. Příkladem rané lokomotivy této generace je třeba GE B36-8. Jenže kolem roku 1987, snad aby zdůraznila svá vyspělá řešení, se GE rozhodla označení otočit naruby a napříště začínat řetězce typů právě názvem generace v rozepsaném tvaru Dash 8. Teprve potom je (za další, již slovně nepřepisovanou pomlčkou) dvojčíslí udávající výkon ve stovkách koní a písmeno B nebo C. Na konci roku 1987 tak byly vyrobeny lokomotivy Dash 8-40C a následovaly další, takto označované typy. Některé železnice ale nové názvy typů nepřijaly a interně označují lokomotivy dále podle předchozího systému. A tak se v literatuře můžeme setkat s obojím zápisem. Další změny přinesl nástup střídavých trakčních motorů. Jedna z nejúspěšnějších lokomotiv v historii severoamerických železnic nese ze zavedeného systému hodně vybočující jméno AC4400CW a i její nástupkyně ES44AC a ES44DC se k zavedenému systému moc nehlásí. Do systému také tradičně tak docela nezapadají lokomotivy osobní (např. P40). |
|
|