| |
Srovnání modelového kolejiva pro velikost N - 1: 160
Atlas, Peco, Roco
Srovnání jsem zpracoval u příležitosti prvních dojmů z nově
dovezeného a na první pohled špičkového kolejiva Atlas. Do srovnání jsem
vedle Atlasu zařadil kolejivo Peco, které zde již řadu let nabízím a propaguji a
ještě také
Roco, které je u nás hodně rozšířené a přinejmenším z provozního hlediska je
kvalitní.
Účastníci našeho srovnání: Atlas, Peco a Roco (zdola nahoru).
srovnání rozměrů kolejiva různých výrobců s
realitou ČSD (též USA a další poznámky)
výrobce - provoz |
Atlas |
Peco |
Roco |
ČSD |
ČSD / 160 |
USA |
USA / 160 |
srovnávaná kolej
|
č.kat. |
2000 |
SL-300F |
? |
kolejnice R65, běžné dřevěné pražce,
rozdělení pražců c, d a e |
jen pár hodnot, co jsem někde vyšťoural |
délka |
kolejnice |
[mm] |
762
|
914 |
731 |
pražce |
[mm] |
762 |
914 |
731 |
pražce |
[ks] |
226 |
200 |
150 |
výška kolejnice |
[mm] |
1.45 |
2.15 / cca 1.5 |
2.05 |
180 |
1.125 |
|
|
šířka hlavy kolejnice |
[mm] |
0.7 |
0.5 |
0.75 |
70 |
0.44 |
|
|
šířka paty kolejnice |
[mm] |
1.5 |
1.35 |
1.45 |
150 |
0.94 |
|
|
výška koleje (včetně pražce) |
[mm] |
2.6 |
3.3 |
3.7 |
- |
- |
|
|
šířka pražce |
[mm] |
1.6 |
1.8 |
1.8 |
250 |
1.6 |
229 |
1.4 |
délka pražce |
[mm] |
16.3 |
16.3 |
16 |
2600 |
16.25 |
2591 |
16.2 |
výška pražce |
[mm] |
1.15 |
1.8 |
1.65 |
150 pražec |
0.94 |
178 |
1.1 |
240-260 mostnice |
1.5-1.6 |
|
|
počet pražců na 100 mm koleje (skutečnost ČSD na
1000 m) |
[ks] |
30 |
22 |
20.5 |
c: 1500 ks/km*
|
24 |
např.: 3000 ks/míli (B&M) |
30 |
d: 1650 ks/km*
|
26.5 |
e: 1850 ks/km*
|
29.6 |
rozteč pražců |
[mm] |
3.4 |
4.6
|
4.9
|
545 - 675* |
3.4 - 4.2 |
cca 540 |
3.4 |
výška prostoru pro okolek |
[mm] |
1.0 |
1.1 |
1.3 |
- |
- |
- |
- |
cena na metr koleje, bez spojek, v roce
2009
|
[Kč/m] |
cca 131,-
|
92,- |
? |
- |
- |
- |
- |
Poznámky: *) Podle významu a únosnosti koleje se
používají různá rozdělení pražců podrobněji
je to zpracované na samostatné stránce.
Pro srovnání byly použity tvarovatelné
koleje, rozměry jsem měřil sám, rozměry kolejiva ČSD jsou z technického průvodce
[43]. U koleje ČSD byly vybrány typické
rozměry dřevěných pražců (rozměry se trochu liší podle provedení). Rozměry
amerických pražců jsem vyslídil kdesi na internetu a uvedené hodnoty vypadají
důvěryhodně a reprezentativně. Snažil
jsem se zjistit také rozměry britských pražců, ale nenašel jsem hodnověrné údaje
(dokonce jsem psal dotazy do Británie, ale neúspěšně). Jisté je jen to, že britské pražce jsou tenčí (125 mm). Ceny
ve srovnání jsou podle mého ceníku.
komentáře
parametr |
komentář |
výška kolejnice |
Výška kolejnic musí být ve
velikosti N vždycky poněkud nadsazena, proto jsou z tohoto pohledu
nejmodelovější koleje s nejnižším profilem. Atlas má kolejnice 1.45 mm
vysoké, Peco má sice celý dvoupatý profil 2.15 mm vysoký, ale viditelná část
je vysoká cca 1.5 mm (nejde to sice moc dobře měřit, ale výrobcem
deklarovaných 1.4 mm to rozhodně není). V tomto parametru vítězí tedy
Atlas, který na pohled stejného výsledku jako Peco dosahuje modelovějším
způsobem. Výška
kolejnic je nejsledovanějším (a pro mnohé jediným) parametrem pro srovnávání
kolejiva. Není to sice úplně neoprávněné, protože výrobci s modelovější
výškou kolejnic se většinou více snaží i v ostatních směrech, ale ani na ty
ostatní věci by se zapomínat nemělo. Ve velikosti N je nyní módou dělat
koleje "code 55", tj. s kolejnicemi 1.4 mm vysokými (přesná hodnota je 1.397
mm), ale jak je vidět, tak tuto hodnotu málokdo dodržuje. Celou záležitost
totiž silně limituje následující parametr. |
výška
prostoru pro okolek |
Tady nejde
ani tak o modelovost, jako o to, jestli po koleji projedou všechna vozidla z
vaší sbírky. Pokud používáte jen modelová dvojkolí s nízkými okolky,
nemusíte nad tímto parametrem až tolik přemýšlet, ale jestli doma chováte jako
vzpomínku na mládí vagónky Piko, dejte si pozor. Dvojkolí Piko mají okolky
až 1.1 mm vysoké a přestože přebývá "jen" jedna desetina, na koleji Atlas
zřetelně drncají. Na koleji Peco projedou tak - tak (ale třeba na výhybkách
Peco už si občas ťuknou), takže jedinou jistotou je v tomto směru kolej
Roco, s kolejnicí o stupeň větší a vývojově o generaci starší.
Na koleji Atlas bohužel
poskakují i mnohé současné evropské modely. Při testování nově vyrobených
vozů vzatých z obchodu projížděly hladce pravé Fleischmanny, většinou i vozy
ex Roco. Zato vozy Minitrix poskakovaly po upevňovadlech (stav 2010). To je
velká škoda, protože rozhodující - ani ne desetiny, jako spíše setiny
milimetru - budou bránit většímu rozšíření tohoto skvělého kolejiva.
Nicméně je Atlas nutno pochválit
Atlas. Z 1.45 mm výšky kolejnice byl celý milimetr ponechán pro okolek a jen
0.45 mm zbylo pro patu kolejnice a nesmírně jemná upevňovadla. Kupříkladu
srovnávané Peco, které má kolejnici upevněnou úplně jinak a o upevňovadla se
nemusí valně starat, dosáhlo výsledku jen o jednu desetinu lepšího. |
šířka hlavy kolejnice |
I tato hodnota musí být z
provozně technických důvodů nadsazena. Normy sice cosi říkají, ale hledání
optimální hodnoty je námět na vědeckou práci. Já bych za rozumný kompromis
pro velikost N považoval hodnotu kolem 0.6 mm. Z čistě modelového hlediska
je ale vítězem v této kategorii Peco. |
šířka paty kolejnice |
Také tato
hodnota bývá nadsazená, jednak proto, aby měla kolejnice za co držet, jednak
proto, aby byl zachován jakýsi poměr s ostatními rozměry kolejnice.
Nepřekvapí, že modelové hodnotě je nejblíže Peco, kde je kolejnice
připevněna jinak. |
barva kolejnice |
Skutečné
kolejnice jsou rezavé, s kovově lesklou jízdní plochou na temeni pojížděných
kolejí. Modelové kolejnice se dnes dělají skoro výhradně z
pakfongu a tak
mají barvu stříbřitě bílou, lehounce dožluta a to po celé ploše. Jako barva
jízdní plochy to vyhovuje výborně, na ostatním povrchu kolejnic by se s tím
mělo něco dělat. Jsou na to různé metody, přípravky, udělátka. I hodně dobří
modeláři to často zanedbávají a taky se to dá vydržet. Kategorie zůstává bez
vítěze. |
upevňovadla |
Ve větších
měřítkách se výrobci pokoušejí napodobit tvar jednotlivých součástek, ale ve
velikosti N jde o jediné: udělat to co nejmenší. Přitom ale musí kolej držet
bezpečně pohromadě. Peco má kolejnici upevněnou jinak a tak na velikosti
upevňovadel z tohoto hlediska nezáleží. Upevňovadla Peco dokonce vůbec
nezasahují nad patu kolejnice a to vypadá podivně. Za vítěze tedy vybírám
Atlas, který má nejmenší upevňovadla, která přitom nad patu kolejnice
zasahují (obrázky jsou níže na stránce). |
rozdělení pražců |
Skutečná
železnice sice používá různá rozdělení pražců, ale výrobci modelů by měli v
první řadě modelovat nejběžnější svršek, tedy s roztečí pražců kolem 60 cm.
Ve větších modelových velikostech tomu tak většinou i je, ale ve velikosti N
je správné rozdělení pražců stále spíše vyjímkou. Výrobci možná šetří na
formách, jiný důvod mne nenapadá. Všechna kolejiva N vypadají podobně
(špatně). Vyjímkou je Atlas - jeho kolejivo je z tohoto pohledu
jednoznačně nejlepší, či přesněji řečeno jediné správné. |
délka pražce |
Není žádný
důvod tento rozměr nedodržet a všichni výrobci ho opravdu víceméně dodrželi.
O vítězství se dělí Atlas a Peco, kteří jsou požadované
hodnotě přece jen blíže. Známe ale i kratší pražce (2500 mm) takže ani
kratší délku u značky Roco nemusíme považovat za chybu. |
šířka pražce |
Také tuto
hodnotu výrobci tradičně nadsazují, technologickým důvodem může být snaha
zabránit přílišnému ztenčení materiálu v prostoru pod upevňovadly. Dělá to
ale i Peco, které má kolejnice upevněné jinak. Pravým důvodem je tedy spíše
snaha zamaskovat mohutnějšími pražci jejich nedostatečnou hustotu, jak již
bylo naznačeno výše. Z pohledu ČSD je překvapivým vítězem Atlas,
který rozměr splnil perfektně. Americké pražce by měly být ještě o fous štíhlejší,
ale možná, že právě kvůli technologickým důvodům, si Atlas na nižší hodnotu
netroufl. |
výška
pražce |
Výška pražce
není pro modeláře příliš důležitá, protože ve správně zaštěrkované koleji
není vidět. Je dobrým zvykem dělat pražce se čtvercovým průřezem, který
odpovídá mostnicím. Mostnice totiž naopak vidět bývají a tak pokud trať vede
přes ocelový most, je vzhled ideální. Pražce čtvercového průřezu má
například Peco, ale rozměry jsou trochu nadsazené. Určitou nevýhodou řešení
s mostnicemi ale je, že se z takových pražců nedají přesvědčivě modelovat
skládky pražců, přepravy kolejových polí a podobné scény, kde výška pražce
přece jen vidět je. Pak je potřeba hledat kolejivo, které je nejblíže
skutečné hodnotě, a to je Atlas. |
barva pražce |
Skutečné
pražce jsou hnědé, velmi tmavé (viz zde). Výrobci modelového kolejiva to dříve
zanedbávali a dělali pražce černé. V poslední době se to změnilo, ale
namíchat tu správnou hněď není vůbec snadné. Nedostatečně tmavá barva vypadá
divně. Výběr nejlepšího je v této kategorii velmi subjektivní (viz
obrázky níže), ale u mne
vyhrává barva pražců Peco. |
povrch
pražců |
Kdo si někdy
prohlédl skutečný pražec, ví, že jeho povrch je buďto zcela hladký, nebo
potlučený od těžkého zacházení, nanejvýš ještě rozpraskaný, ale rozhodně tu nejsou vidět žádná léta a
struktura dřeva. Přesto platí mezi výrobci úzus tuto strukturu na pražcích
napodobovat. Nejmodelovější jsou potom ty pražce, které mají tuto kresbu
nejjemnější. Mezi srovnávanými značkami v tomto směru vítězí Atlas. |
odolnost
koleje |
Tento
parametr nesouvisí s modelovostí, přesto je velmi důležitý. Favorit našeho
modelového klání, kolej Atlas, rozhodně nepatří do neopatrných rukou. Našla
by se jistě kolejiva ještě bytelnější, ale mezi dobrými modely je
nejodolněji udělané Peco. |
výška
koleje |
Výška koleje
závisí na hodnotách prodiskutovaných výše a z modelového hlediska má význam
jen tam, kde je vidět (opět jsme u přepravy kolejových polí a vyhrává
Atlas). Z praktického hlediska má ale značný význam při propojování
kolejiva různých značek. Vyrovnat výšku
temene kolejnic je velmi důležité (přitom zcela jednoduché). Rozdíl hodnot výšek koleje nám udává
tloušťku potřebné vyrovnávací podložky. |
propojitelnost |
Mnozí mašinkáři mají obavy ze
spojování kolejiva různých výrobců a dožadují se mezikusů a přechodových
kolejí. Většinou si přitom lze poradit zcela triviálně. Nepřijde-li jiný
nápad, nemusí se kolejnice spojovat vůbec, stačí obě strany dobře a pěkně
proti sobě připevnit k podkladu. Elektrické propojení obstará drátěná
propojka nebo paralelní napájení obou úseků. Velmi důležité je vyrovnat
výšku temene kolejnic (viz výše). V této kategorii vítězí všichni. |
vizuální slučitelnost |
Technicky se
sice dá propojit ledacos, ale ne na všechno se potom dá taky koukat. Dráha
sice používá různé typy kolejnic, pražců a dalších dílů a také různá
rozdělení pražců a to všechno ještě v různém stádiu omšelosti, ale přece jen
to má trochu jinou variabilitu než jaké dosahují výrobci kolejiva. Něco k
sobě jde a něco ne (viz obrázek níže). Posoudit si to budete muset sami, občas může pomoci
patina. A v některých případech se možná raději přidržíte známého principu
"v chybě na začátku učiněné je třeba důsledně setrvávat a pokračovat až
do konce". |
obrazový doprovod ke komentářům
k otázce barvy pražců:
Nejlepší pražcovou barvu má podle mého mínění kolej Peco (uprostřed). Pražce
Atlas (vlevo) mají také obstojnou barvu, ale jsou přece jen světlejší. Barva Roco
(vpravo) je příliš čokoládová. To snad už byla lepší ta černá, ze které Roco
lisovalo pražce v minulosti.
Stačí jiný úhel pohledu a jiné osvětlení a hned se nám rozdíly stírají. Při
pohledu na horní plochu pražců to bude ještě méně nápadné a po zaštěrkování
ještě méně.
o upevňovadlech:
|
Kolej Roco je o generaci starší a je to na ní vidět. Má upevňovadla největší
a s nejvíce (největšími) detaily. Protože jsou ale nadsazené úplně všechny
rozměry (kromě rozchodu), tak to ani není příliš nápadné. |
|
Upevňovadla Peco vůbec
nezasahují nad patu kolejnice a to vypadá docela divně. Na vnitřní straně
kolejnic je to nezbytné kvůli zachování prostoru pro okolek, na vnější
straně to nejspíš přináší určité technologické zjednodušení při výrobě. Peco
nám takto přiznává, že jeho kolejnice drží na pražcích "jinak". A
když už jsme u tohoto detailu, tak bych ještě poznamenal, že pražce mají
zbytečně zaoblené hrany. Ostré hrany na koncích pražců ostatních
srovnávaných kolejí vypadají lépe. |
|
Upevňovadla na koleji Atlas jsou nejmenší, přesto funkční. Kromě naznačení
podkladnic na nich nejsou žádné detaily a to je spíše dobře než špatně. Na
obrázku je také vidět, že konce pražců Atlas jsou trochu propadlé, což
svědčí o špatném průtoku plastu do této části formy - Atlas by s tím měl
něco udělat |
k problematice vizuální slučitelnosti:
Co říkáte, mohla by takhle vypadat dvoukolejka? Snad radši ne. Vlevo je kolej
Peco vpravo Atlas. Atlas je opravdovou modelovou kolejí, většina ostatních
značek odpovídá spíše modelové velikosti TTm. Ještě hůře dopadá srovnání v
případě výhybek - příslušný obrázek hledejte na
této stránce.
závěr a doporučení
Pokud vaše vozidla vyhovují z hlediska výšky okolku, je vítězem srovnání jednoznačně kolej Atlas.
Pokud bychom se rozhodovali jen podle vzhledu tvarovatelných kolejí, není vůbec nad
čím váhat.
jenže
Kolejivo si vybíráme komplexněji a ohlížíme se především po
dostupných výhybkách. No a tady narážíme na dva problémy. Především je to vzhled
výhybek Atlas, které vypadají příliš americky (více
o odlišném vzhledu amerických výhybek zde). Dalším nedostatkem je, že Atlas
nevyrábí dvojitou křižovatkovou výhybku (angličana).
Pražce na výhybkách je možné ořezat do evropštější podoby. Americké pražce jsou
stejné nebo delší, takže je co řezat.
V případě většího zájmu by bylo možné dokonce nechat udělat nějaké ostřihovadlo
a upravené výhybky nabízet s malým příplatkem.
Informace o aktuální nabídce kolejiva pro velikost N naleznete v ceníku
kolejiva Atlas 1.5 mm a v ceníku kolejiva Peco 1.5
mm.
| |
|