Bombardier JetTrain

Nasazení rychlovlaků Acela do pravidelného provozu vyvolalo otázku, zda by bylo možné v Americe provozovat osobní vlaky rychlostí až 240 km/h i na neelektrizovaných tratích. Na mnoha tratích totiž elektrizace připadá jen těžko v úvahu. Kromě finančních důvodů jí často brání zavedený provoz nákladních vlaků převážejících kontejnery ve dvou vrstvách.

Firma Bombardier Transportation na tuto otázku odpověděla vývojem lokomotivy JetTrain. Nová lokomotiva je skříňová s jedním aerodynamicky tvarovaným čelem. Je čtyřnápravová, 21 metrů dlouhá, se skříní z nerezavějící oceli. Vzhledově se dost podobá lokomotivám jednotek TGV a Acela, na něž v mnohém konstrukčně navazuje, ale již na první pohled se liší tím, že nemá žádný sběrač. Namísto naftového motoru, obvyklého u lokomotiv nezávislé trakce, ji pohání spalovací turbína PW150 kanadské firmy Pratt & Whitney. Tato pohonná jednotka je novým výrobkem P&W. Vysoký výkon při nízké hmotnosti ji předurčuje pochopitelně hlavně pro stavbu letadel a vrtulníků, ale konstruktéři JetTrainu si ji vybrali z těch samých důvodů. Potřebovali, aby nová lokomotiva byla výkonná, přitom relativně lehká (asi o 20% lehčí než ostatní americké osobní lokomotivy) a s nízko umístěným těžištěm. Zatímco hmotnost turbíny PW 150 činí necelých 550 kg, hmotnost dráhového motoru EMD 16-710G srovnatelného výkonu (pro lokomotivu s výkonem 2980 kW) je bezmála 18 tun.

Podle Bombardieru vyvolává stotunová lokomotiva JetTrain při rychlosti 240 km/h nižší dynamické silové účinky na trať, než klasická motorová lokomotiva jedoucí rychlostí 145 km/h. Nízké těžiště v kombinaci s naklápěcím zařízením navíc umožňuje dosáhnout rychlosti 160 km/h ve většině oblouků, jaké se vyskytují v USA na hlavních tratích. Turbína dává na hřídeli výkon 3730 kW (ale jsou dostupné i modifikace s výkonem až 5220 kW). Lokomotiva má elektrický přenos výkonu, trakční motory jsou střídavé.

Slavnostní předvádění nové lokomotivy se konalo 15. října 2002 na hlavním nádraží ve Washingtonu. Již předtím prototyp bez větších problémů najezdil 34 000 km při zkouškách na okruhu u Puebla (Colorado). Při zkouškách byla dosažena nejvyšší rychlost 251 km/h. Lokomotiva je označena číslem 2200.

Bombardier připravuje rovněž výrobu osobních vozů pro soupravy vedené lokomotivami JetTrain. Vozy mají mít skříň z nerezavějící oceli, délku 26 670 mm a hmotnost 57.5-60 tun (podle provedení).

Předpokládá se, že JetTrain může výrazně urychlit rozvoj vysokorychlostní železniční dopravy v Americe. V současnosti je rozpracována celá řada studií zabývajících se možnostmi rozvoje rychlé železniční dopravy v jednotlivých oblastech USA a Kanady. Právě JetTrain může být ideálním prostředkem rychlé dopravy na vzdálenost 250 - 650 km. Žádný z provozovatelů železniční dopravy však zatím vážný zájem o lokomotivu JetTrain neprojevil.

V říjnu 2003 se objevila zpráva, že Bombardier by se měl podílet na výstavbě první části státem financované vysokorychlostní trati na Floridě. Úsek Tampa - Orlando by měl být dokončen v roce 2009 a lokomotiva Jet Train je jedním z vozidel uvažovaných pro tuto trať. V říjnu 2003 byla předváděna v Tampě na hlavním nádraží.

Aby tato stránka nebyla tak krátká, připíšu sem ještě pár vět o jiném, starším (a úspěšném) pokusu s nasazením turbínového pohonu do osobní železniční dopravy v USA.

V roce 1976 vyráběla osobní jednotky poháněné spalovací turbínou kalifornská letecká firma Rohr. Jednotky nazvané Turboliner konstrukčně vycházely z francouzských vlaků Turbotrain. Už na první pohled je vidět, že americké a francouzské jednotky se liší velice málo. Vše nasvědčuje tomu, že bylo celkem vyrobeno sedm pětivozových jednotek. V roce 1994 byla jedna souprava rekonstruována na typ RTL-2. V roce 1998 byl vyhlášen program, jehož cílem je zlepšit osobní dopravu na 740 km dlouhé trati New York - Niagara Falls (Empire Corridor). V rámci tohoto programu prochází v závodě Super Steel v Glenvile rekonstrukcí i sedm pětivozových jednotek Turboliner. Rekonstruované jednotky mají maximální rychlost 200 km/h a nesou nové typové označení RTL-3. Poháněny jsou oba čelní vozy. V každém z nich je turbína Makila IF4 spalující letecký petrolej, s výkonem 1193 kW (1600 koní). První rekonstruovaná jednotka byla dokončena v roce 2002, do provozu mají být RTL-3 nasazeny v průběhu roku 2003, kdy budou do konce roku postupně dokončeny ostatní rekonstrukce.

O starších pokusech o využití turbínového pohonu na železnici se dozvíte v příspěvku o turbínových lokomotivách UP.

[ Home ] [ Turbínovky UP ] [ JetTrain ]

 
Send mail with questions, orders or comments to our address - Komentáře, objednávky, otázky a jiné zprávy posílejte na některou z našich adres.